I když se tomu bráníme jak se dá, občas bojujeme o každý den navíc, přesto nás naši psí parťáci opouštějí.
Tady jsou naši hovíci, s kterými jsme se již museli rozloučit. :-(
In memoriam
Není ani jeden z nich, na kterého bychom nevzpomínali
Říkali jsme ji Gársí. byla to velmi mírná a dobrosrdečná fena, která dala základy výchovy Wooďákovi. Nikdy nezapomeneme na krásné vycházky bez vodítka, které díky své nekonfliktnosti nepotřebovala.
Velmi sebevědomá, velmi dominantní avšak s respektem k lidem. Vždy udržovala "pořádek" ve směčce, a běda jakmile by ji nějaký její člen neuznával jako neohroženou vůdkyni. Mnohému nás naučila.
Jemná a dobrotivá fena, která by neublížila ani mouše. Zejména ve starším věku dělala věrnou společnici mým rodičům, které velmi hlídala.
Náš první hovawart, báječná holka, která milovala svého gumového ježka a s kterou jsme dělali první krůčky ve výstavním kruhu, i chovu. Bohužel nás opustila předčasně.
Eltonek k nám přišel v pokročilejším věku, přinutil nás zvýšit ploty ale přesto zůstal pevným členem smečky až do konce svého života. Až s ním jsem poznala rozdíl mezi psem a fenou.
